Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
A Comparison of Short Stories by Katherine Mansfield and Elizabeth Bowen
Synková, Blanka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Práce srovnává povídkovou tvorbu Katherine Mansfieldové (1888-1923), spisovatelky narozené na Novém Zélandu, a anglo-irské autorky Elizabeth Bowenové (1899- 973), konkrétněji se zaměřuje na Mansfieldové sbírku Blaho a jiné povídky (Bliss and Other Stories; 1920) a Bowenové sbírku Démonický milenec a jiné povídky (The Demon Love and Other Stories; 1945). Práce usiluje o relativně komplexní pohled: analyzuje povídky po stránce formální i obsahové a je proložena konkrétními příklady z povídek více i méně známých, nastiňuje různé vlivy, které mohou být v povídkách spatřovány, mapuje názory významných kritiků a zmiňuje i názory samotných autorek, a to jak na své dílo, tak na literaturu obecně. Po formální stránce je práce rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Další z kapitol se zaměřuje na různé vlivy, které mohly ovlivnit tvorbu obou autorek, a na několik kritických přístupů k jejich dílu. Následuje kapitola, která se zabývá formálními aspekty povídek, zejména rysy, které mohou být spojovány s impresionismem v literatuře, a vypravěčskými technikami, které se dají porovnat s filmovými prostředky. Další kapitola rozebírá obsahovou stránku povídek, přičemž se zaměřuje na typická témata, postavy a také na předměty, které se v povídkách objevují a které slouží jako prostředky charakterizace....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.